Původ a historie plemene jezevčík:
Psi s dlouhým tělem a krátkýma nohama se objevovali na stěnách chrámů ve starém Egyptě. Dále můžeme najít hliněné sošky podobné jezevčíkům pocházející z Peru, Mexika, Řecka nebo Číny. V římských vykopávkách byly nalezeny pozůstatky podobné těmto psům. Dlouhosrstí jezevčíci vznikli asi v 15. století v Německu zkřížením původních hladkosrstých jezevčíků se španěly. Roku 1888 byl založen klub milovníků jezevčíků a ustanoven první standard. Zpočátku lovecký jezevčík (norník) je dnes oblíbeným společníkem a domácím mazlíčkem.
Jezevčík je sebevědomý, chytrý, vynalézavý. Je nenáročný pokud jde o prostor a potravu, je přizpůsobivý, ale vyžaduje porozumění a miluje přítomnost lidí. Pro upřímný a hluboký pohled očí i zadumaný výraz je často prezentován jako filozof mezi psy, u kterého se snoubí legrace s duchem a mazanost s láskou k člověku. Jezevčík je inteligentní, vynalézavé a charakterní plemeno. Není nejposlušnějším psem a dokáže být značně umíněný. V akci je velmi odvážný, tvrdý a vytrvalý. V rodinném prostředí má rád pohodlí a vyžaduje pozornost. Je velmi citlivý a tvrdá slova jej zraňují. Lpí na svých pánech a není rád sám. Když jej popadne lovecká vášeň, klidně se vydá na průzkum a na pána se neohlíží. Většina jezevčíků byť jsou živí a aktivní, nedělají zbytečný rozruch. Při neznámých zvucích začne hlasitě štěkat. Má vynikající čich. U jezevčíka je jeho rodina na prvním místě. Cizí lidi ignoruje a chová se k nim rezervovaně. K dětem má dobrý vztah, ale rozhodně ze sebe nenechá dělat hračku. Se psy vyhází dobře, hájí si však také svoje území. Pokud se s domácími zvířaty seznámí jako štěně, nemá s nimi později problém.
Dlouhosrstý jezevčík se vyskytuje ve třech velikostech:
- Standardní s obvodem hrudníku 35 cm a hmotností 6-9 kg.
- Trpasličí má obvod hrudníku 30-35 cm a hmotnost do 6 kg
- Králičí jezevčík s obvodem hrudníku méně než 30 cm a hmotností kolem 4 kg.
Všechny velikostní rázy jezevčíka jsou chovány ve třech varietách srsti:
Hladkosrstí: mají srst hladkou a krátkou po celém těle.
Dlouhosrstí: jejich srst je delší na uších, praporcích předních nohou, na těle, kalhotách zadních nohou a na ocase, kde tvoří krásnou vlajku. Tato srst je rovná až lehce zvlněná.
Drsnosrstí: srst je krátká, rovná a přilehlá, celkově drsnější, hlavu zdobí vous a obočí.
Nejen typem srsti, ale i zbarvením se jezevčíci od sebe liší. U hladkosrstých je nejběžnější červené zbarvení a černé s pálením. Dlouhosrstí jezevčíci jsou obvykle červení a hrubosrstí jsou ve zbarvení divočáka. Kromě těchto klasických typů zbarvení se dnes vyskytují další , celkově vzácnější barvy: čokoládová s pálením, tygrovaná s pálením a žíhaná.
Péče o dlouhosrstého jezevčíka
Srst dlouhosrstého jezevčíka stačí pravidelně česat obzvláště v místech, kde se tvoří chuchvalce. Pravidelně prohlížejte uši, odstraňujte přebytečné chlupy, abyste zabránili zánětu. Většina jezevčíků je velmi mlsných a mají velký sklon k tloustnutí. Tlustý jezevčík, znamená nemocný jezevčík. Nadváha velmi zatěžuje dlouhý hřbet a přináší sebou spoustu zdravotních problémů. Proto jim nedávejte více jídla, než potřebují. Jezevčík je značně tvrdohlavý a potřebuje proto důslednou výchovu. I když nepatří k nejposlušnějším, pokud budete dostatečně trpěliví je schopen se hodně naučit. Nikdy však od něj nečekejte stoprocentní poslušnost. Tomuto plemeni se doporučuje dostatečný pohyb, aby si udržel pevné svalstvo. Jezevčík zdaleka ne vždy respektuje hranice svého teritoria, proto by měl být pozemek oplocen. Kvůli svému dlouhému hřbetu se příliš nehodí pro psí sporty.
Dlouhosrstí: jejich srst je delší na uších, praporcích předních nohou, na těle, kalhotách zadních nohou a na ocase, kde tvoří krásnou vlajku. Tato srst je rovná až lehce zvlněná.
Drsnosrstí: srst je krátká, rovná a přilehlá, celkově drsnější, hlavu zdobí vous a obočí.
Nejen typem srsti, ale i zbarvením se jezevčíci od sebe liší. U hladkosrstých je nejběžnější červené zbarvení a černé s pálením. Dlouhosrstí jezevčíci jsou obvykle červení a hrubosrstí jsou ve zbarvení divočáka. Kromě těchto klasických typů zbarvení se dnes vyskytují další , celkově vzácnější barvy: čokoládová s pálením, tygrovaná s pálením a žíhaná.
